Klíče k emocím aneb Pochopím-li emoci, zůstanu sám u moci…

Také byste chtěli znát zaříkadlo, které by vyřešilo váš emoční problém? Stačilo by mávnout kouzelnou hůlkou, říct “ABRAKADABRA” a voalá… Jsem klidná, vyrovnaná!

Něco pro vás mám… Jsou to klíče k vašim emocím… Mně tyto klíče velmi pomáhají, odemykají totiž můj soucit k sobě samé i ke druhým a pomáhají mi vidět situaci z obou stran.

ABRAKADABRA

Jsem extrémně emocionální. Mé emoce dosahují ohromných výšek i nezměrných hloubek. Odráží do detailu mé vnitřní prožívání. Ovlivňují můj vztah k sobě samotné i k okolí.

Jsou mým požehnáním i prokletím. Uvolňují napětí v mém těle i mě zcela paralyzují. Jsou mými kamarády i nepřáteli. A to vše podle mého momentálního nastavení a nálady, podle stupně vyčerpanosti a připoutanosti.

Moje maminka vždy říkala, že jak silné jsou mé pozitivní emoce, tak silné jsou i mé emoce negativní. Hůře už na to ale reagovala…

Každopádně sílu mých emocí znají všichni mí nejbližší. Od mých rodičů, přes manžela až po mé děti. A bohužel, ne vždy jsou tito svědky jen těch kladných emocí… A o tom, jaký vliv mohou mít bodavá slova a trpké emoce na děti, se není třeba rozepisovat…

Nabízí se tedy otázka, co s tím?

Ještě než se ale dostanu ke konkrétním tipům, dovolte mi malé zastavení. Příběh jedné z mých emocí:

„Třesu se po celém těle. Křičím. Brečím. Mám obrovský strach. Co teď se mnou bude? Jak budu žít dál? Co mám dělat? Odešel. Ani se mu nedivím. S takovou, jako jsem já, by přece žádný nevydržel… Tolik jsem se snažila, aby to tentokrát klaplo. A zase jsem to zkazila. Jsem hrozná, strašná. Nemá to smysl. To tak bolí! To nevydržím. To neunesu… Už aby to bylo pryč. Musím to zastavit. Nechci prožívat tu bolest. Chci být šťastná! Proč nemohu? Protože jsem k ničemu! Co tady na tomhle světě vlastně dělám? Má to vůbec smysl? …“

Je vám to povědomé? Poznáváte to? U sebe nebo u někoho jiného? Výčitky, pocity zmaru, stavení se do role oběti, potlačování, nenávist vůči sama sobě…

Tak takhle, prosím, NE!

Jak tedy na emoce?

Pomohou vám KLÍČE K EMOCÍM, kterými odemknete vaše srdce. Jak budete odemykat hlubší a hlubší vrstvy, budete se přibližovat svému středu a budete vnímavější a soucitnější.

1.

ÚCTA A LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU

Pokud je váš vztah k sobě samému zdravý a naplněný, dokážete se vcítit do potřeb a emocí druhého a respektovat je. A díky tomu potom nepotřebujete ventilovat své emoce nepřiměřeným způsobem.

Toto byla moje první lekce. Naučit se mít sama sebe ráda. Poznat své kvality, své přednosti a své dary. Dokud jsem neobjevila lásku k sobě, nemohla jsem plně milovat a respektovat ani druhé. Zní to jako fráze, leč je to absolutní pravda. Teprve nyní, když se mám ráda, jsem napojená sama na sebe. A díky tomu mohu milovat bezpodmínečně. Už nepotřebuju potvrzení druhých o jejich lásce. Já miluju a neočekávám totéž od nich, již se nemusím bát ztráty, protože mám samu sebe.

A tento klíč otupuje ostré hrany i vašim emocím. Vyzkoušejte ho. 🙂

2.

VYŽIVOVÁNÍ SEBE SAMA

Pokud máte uspokojeny vlastní potřeby, snáze reagujete na podněty z vnějšku. Proto je dobré se zaměřit na to, co chcete v tuto chvíli vy, co by v daném okamžiku pomohlo vám. A vyživovat se rovněž pomocí činností, které vás naplňují.

Mojí výživou pro emocionální rovnováhu je TANEC. Tančím a v tanečních lekcích pomáhám uvolňovat napětí i druhým, dětem i dospělým, učím je, jak se napojovat na sebe, na svou sílu a z té čerpat výživu pro své konání v běžném životě. V eBooku Na stezce k vnitřní moudrosti se dozvíte, jak osvobodit svou mysl od přetlaku myšlenek a emocí, uvolnit se a protančit se do svého nitra. Naučíte se, jak zářit a své dary předávat světu.

3.

SILNÁ REAKCE NA SLABÝ PODNĚT

Někdy je báječné a očistné se o samotě vykřičet, vybrečet, vyvztekat. Když totiž průběžně tímto způsobem odlupujete vrstvy na svém emocionálním těle, nemůžete se dostat do stavu, že vaše emocionální tělo pukne pod tíhou nastřádaných emocí a stane se neovladatelným.

Rozumné, že? Bohužel ne vždy toto doporučení lze přetavit v realitu. Záleží na celkovém rozpoložení, vnitřním nastavení i momentální situaci.

Moje zkušenosti je taková, že například v době menstruaci, kdy potřebuju odpočívat, ale zrovna to není možné, protože musím obstarat své tři děti, to mi pak stačí sebemenší podnět a emoční rovnováha se hroutí.

4.

EMOCE NEJSEM JÁ

Především je nutné si přiznat, že emoce prožíváte, a že tyto emoce nejsme vy. Že emoce tady jsou nezávisle na tom, jaký máte charakter a jací jste lidé. Vy jste pouze jejich pozorovateli. Pokud toto pochopíte, bude pro vás snazší oddělit sebe sama od své emoce. A to je základ úspěchu!

Není to srozumitelné? Vysvětlím…

Já s oblibou říkám, že ta Anna, která je nyní, nemá nic společného s tou Annou, která tady byla před pár lety. Proč? Protože jsem těžkou osobní krizi dokázala využít ve svůj prospěch a vyhrabat se doslova z bahna. Vzešla jsem z toho posílena a zcela proměněna. Už neříkám „měla bych“, ale konám, už nepomlouvám, ale soucítím, jsem vděčná za všechnu tu bolest, kterou jsem si prošla, abych se mohla znovu zrodit.

Přesto, někdy mě ovládnou emoce.  A já už vím, že ty emoce nemají nic společného s tím, kdo jsem, že ta zlost ukazuje pouze na mé nenaplněné potřeby a nikoli na to, že jsem špatná, protože já vím, že špatná nejsem. Už chápete? 🙂

5.

EMOCE JAKO PŘÍTEL

Jsou dvě cesty, jak se k emocím můžete postavit. Buď je projevit nebo potlačit.

Jsem toho názoru, že není nic horšího, než své emoce uměle zadržovat. Ony si totiž cestu ven najdou – buď někdy v budoucnu v mnohem silnější podobě, nebo, a to je ještě horší, v podobě nějaké chronické nemoci.

Samo slovo NEMOC nám odhaluje její příčinu:

N-EMOC = bez emocí

NE-MOC = vzdáváme se své moci

Vyberte si…

K emocím se můžete vztáhnout jako ke svému nejlepšímu příteli. Být milí, ale otevření a upřímní. Nic nepředstírat, nic sobě ani nikomu nenalhávat. Jenom být.

Někdy chcete svému nejlepšímu příteli říct něco, o čem si myslíte, že by se mu nemuselo líbit, ale co by mu mohlo pomoci vyřešit jeho problém. Tedy se nejdříve zhluboka nadechnete a potom pomalu s rozmyslem spustíte. A stejně tak u emocí. Když na vás přichází silná emoce, nadechněte se a potom pomalu upouštějte páru. Uvědomujte si svůj dech, nezadržujte ho. Začněte vnímat všemi smysly.

Na pomoc vám může přijít tanec

A pokud odemknete všechny dveře, otevře vám to cestu k snadnejšímu zachovávání emoční rovnováhy. Protože o to tady běží. Nebo tancuje? 😉

Učím lidi, jak za pomoci intuitivního pohybu pracovat se svými emocemi a rozvíjet své schopnosti a talenty. Můj příběh si přečtěte tady >>
Komentáře
  1. Moc pěkné slovíčkaření i celý článek! 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.